Být sám sebou! ANO!

Dneska jsem poznal jednu věc, ve kterou jsem doufal, že se nikdy nestane!
No, jak jinak, je tady. Pohádali jsme se s kamarádem. Byli jsme něco jako
nerozlučná dvojka, ve škole -všechno- spolu, řešili jsme spolu ty nejtěžší
matematické rovnice... teď? Nic. Pochopil jsem jednu věc. Byli jsme jako
bratři, které jsme nikdy neměli... Hlavní řešení bylo vždycky v češtině a o
hodinovkách, řešili jsme naše vztahové problémy a problémy co máme  v
osobním životě... Byli jsme plní humoru, teď? Blbá hádka, zarputilá nálada,
smích nám ušel z tváří a div jsme se nezabili. Problém je, že když se pohá-
dáte s někým, kdo je jenom kamarád. Párkrát na sebe zanadáváte a je to
v cajku. Ale když jste něco jako rodina, je to horší. Bohužel, nezbývá mi
nic jiného, než být sám sebou! Budu to zase jenom já, ten co většinou bez
pomoci jiných nic nedokázal. Jsme dva z nejchytřejších kluků ze třídy, vždy
jsme spolupracovali. Teď? Panuje mezi námi rivalita. On je chytřejší na an-
gličtinu a matiku, já na češtinu, přírodopis, dějepis a chemii. Každý den,
jsme od sebe něco pochytili něco jsme si poradili, dneska byl den zlomu.
Obávám se jedné věci a to, že když se budou vybírat lidé na olympiády v
předmětech, vyberou nás dva. někdy to je práce "každý sám za sebe" ale
většinou je to spolupráce dvou lidí. vybírali nás, pochybuji ovšem o tom,
že on bude ještě někdy se mnou pracovat na společném projektu. Je o mně
známo, že jsem poněkud egoistický a "hrdy" člověk, ne*eru se tam, kde mě
nikdo nepotřebuje. Já jsem naši hádku nezavinil, já se nebudu dotírat, nebu-
du nic žehlit. Až dospějeme k závěru, že je čas, dát se zase dohromady, tak
možná podniknu první kroky.

Proč byl vlastně mezi námi konflikt. Zastal jsem se člověka, do kterého ON
se navážel nebo spíše ho napadal neprávem. Je známo, že si do NĚJ často
ryjí posměšky na jeho vysokou postavu, já se ho taky vždycky zastal a nikdy
jsem o něm neřekl křivého slova, opravdu ne. Ale proč bych se taky nemohl
zastat jiného? Bohužel, je to velmi neklidný člověk, rozruší ho každá hovadi-
na, já to snášel celých 5 let. Měli jsme společný cíl, GYMPL. No, nevím, jak
se tato společná myšlenka bude rozvíjet nadále... je mi to líto, ale jak už jsem
říkal, mám svou hrdost a bohužel i ego, nebudu se s prominutím někomu cpát
do řiti, když ten někdo čeká právě na to, aby byl ON ten lepší.... Jsme oba
poměrně velcí cholerici. Každou minutou mi proběhne myšlenka, kdy se vy-
provokujeme, protože jestli se někdy tohle stane, proti němu já neobstojím
ani 10 minut. je vysoký má silné ruce a je mrštný. Já jsem nižší postavy, mám
sice sílu v rukou, ale moje partie jsou nohy a břicho a to mi nepomůže.

Aspoň vidíte, že to může dopadnout špatně i mezi lidmi, kteří mezi sebou ne-
měli 5 let žádný konflikt tohoto rázu. NIKDY! Byli jsme spolu dokonce i na
dovolené, jen my dva, jakože s jednou agenturou, kde byli zařízeni vychova-
telé, ale z našeho okolí jsme jeli jen my dva. měli jsme společné průsery....
Asi je konec, ale nevzdávám ještě všechnu naději a budu se snažit, udržet
alespoň ten "pracovní" kontakt, jestli se to tak dá nazvat..