Nová tvář SmileStory

Chci jen říct, že tohle je blog bývalého Smile. Byl jsem dříve na adrese smilestory.blog.cz, ale už je konec, pokračuji tady a jsem
sám sebou :)

pondělí 13. srpna 2012

Po dlouhém čase

Chtěl bych v prvé řadě vysvětlit, že se opět vracím zde, na svůj blogspot. Mé rozhodnutí je jednoduché, chci být zase sám sebou, představit Vám kousek mého života. Ale psaní svých článků se nevzdám, jednou do měsíce bych mohl přidat i mé úvahy a články, které se týkají mých názorů. 
Snad už zůstanu natrvalo :)

Mimochodem, věnuji se fotografování, ale jen tak pro zábavu :-)

středa 6. června 2012

Šel jsem někam výš, ale zapomněl jsem na opravdové přátele!

Poslední dobou se toho mnohé změnilo. Ano já vím, přestal jsem se věnovat svému osobnímu blogu, tedy tomuhle. Já jsem si toho vědom. nějak mě uchvátil zájem lidí o můj blog na serveru blog.cz.... Dá se říci, že mi stoupla popularita do hlavy. Ale není to tak. Já vím, že jsem udělal velkou chybu, že jsem se na vás vykašlal a že jsem se Vám přestal věnovat, moc mě to mrzí. Ale přece jen jsem přestal mít tolik času na to své osobní psaní. Začal jsem psát "profesionálnější"články, úvahy, stylistiku, prostě jsem se nechal unést. Tohle je článek, kterým bych se Vám chtěl moc omluvit. Ale bohužel, tímto článkem nezaručuji, že se vrátím zpět. Zůstanu už asi jen u svých úvah a u svého blogu smilestory.blog.cz. Všechny své blogové přátele mám moc rád a začnu Vás zase navštěvovat, jen si musím udělat trochu pořádek v hlavě.

Pokud by ovšem někoho zajímalo, jak se mám v osobním životě, tak Vám to rád napíšu. Poslední dobou se mám dobře. Škola jde skvěle, přátele jsou v pořádku. I ONA kamarádka, o které jsem hodně psal, už se zklidnila. Jsme zase přátelé a to hodně dobří. Říkáme si všechno, věříme si! Kolektiv ve třídě se nám uklidnil. jsme tak nějak najednou sehraný tým, který se dokáže podržet, ale i pohádat. Jsou tam sice i výjimky, ale s těmi se prostě musí počítat. Dokonce se poslední dobou i více směju. Mám skvělou kamarádku, možná i více, to se pozná časem. 15.6.2012 odjíždím na deset dní do Itálie, takže si konečně odpočinu. No a pak už jen prázdniny. Těším se, máme toho hodně v plánu. :)
Mám skvělou, usměvavou, malou sestřičku a mám se vlastně fajn ☺

Pokusím se Vám věnovat, co to půjde. Mějte se krásně a přeju Vám jen to nejlepší do života!!!! Váš Martin.


Mimochodem, možná by Vás zajímalo, jak vlastně vypadám... No tak tady máte moje foto. Klidně si mě kritizujte, že vypadám jak debil. Já chci jen odejít s čistým štítem....


Co dokáže pár kliknutí....





sobota 28. dubna 2012

Návraty a zvraty.... člověk se v tom ztrácí!

Musím začít trochu od konce. Ti kdo mě čtou pravidelně si možná pamatují článek, jak jsem 
psal, že ta má kamarádka se s tím určitým klukem rozešla. No, ono to nebylo vlastně až tak
myšleno vážně s jejich strany. Já se to dozvěděl předevčírem a dosti mě to zaskočilo. Ona s
ním už chodí. Nechápu to, ale jsou prý spolu šťastni. Říkala, že je to nejkrásnější chvíle její-
ho života. Prý je milý, pozorný, hodny, strašně roztomilý a skvěle líbá. Pokročili daleko, a já,
i přes to, že se mi ten vztah nějak nezdá, musím uznat, že vypadají spolu dokonale. Jsou ja-
ko dvě duše, které se hledali. Dřív to respektovaný "skejťák" který neustále hulil, dneska už
prý ani nehulí a ani nekouří.... kvůli ní nosí košilky a vypadá jako slušný hoch ☺ Musím říct,
že mě překvapil pohled na něj. Přehrál jsem si, jak vypadal před jejich vztahem a jak v prů-
běhu, čili dnes, neuvěřitelné ☺
No, to by se týkalo těch dvou, další co mě tady kolem zaráží je, že moje druhá spolužačka,
o které jsem taky psal, že mě hodně zklamala... No a je to tak, zklamala začala se chovat
naprosto jinak... z člověka, který byl na úrovni, se stala -nechci to říct- "děvka". Dělá ji ze
sebe, i přes to, že okolí ví, že to tak není. Strašně mě to na ní mrzí, je chytrá, atraktivní hol-
čina, nechápu proč toho tak nechutně zneužívá. Kdejaká holka kolem jí závidí její postavu,
její tvář, její chytrost a milou povahu... No, to možná bývávalo, teď je teď, časy ale i lidi se
mění!
Včera byl nádherný den, užili jsme si ho s kamarády venku. Prošli jsme celé město a pak
jsme šli kolem Bečvy po cyklostezce směr vedlejší obec. Není nad to tak krásně strávit den.
co já bych dal za to, aby byly takové pořád. Zítra máme jít zase ven, takže už teď se těším.
Probereme všechny staré, ale i nové věci a bude fajn. V úterý státní svátek, takže žádná ško-
la, akorát mě štve, že v pondělí nám nepřiřadili ředitelské volno, takže musíme jít v pondělí
do školy, ale nebudeme se učit, což je dobré... máme jít někam opékat, což vůbec není má
parketa -a ještě k tomu s mojí třídou- takže uvažuju o tom, že řeknu mamce, aby mi napsa-
la omluvenku. Ona mi ji vždycky napíše, když potřebuju, ale já toho moc nevyužívám, spíš
vůbec, škola mi vadí, ale né zase tak, abych ji musel zanedbávat. Dneska musím ještě jít zno-
vu k dědovi, jdou tam všichni - sázejí se zemáky, v takovém horku!!! Nejhorší práce na 
světě, beru to s nadsázkou ☺

Mějte se fajn a užívejte si zbytek tropického víkendu.

neděle 22. dubna 2012

Návštěva


Dnes, mimo jiné jako každou neděli, jsme navštívili dědu. Já jsem dneska ale bohužel za-
poměl foťák, takže jsem dělal jen mobilní příspěvky. Nejsou vůbec kvalitní, jelikož můj
mobil není až tak technologicky pokročilý, aby dokázal zaostřit objekt před čočkou. No,
když hold někomu paměť neslouží tak neslouží J. Fotografie jsem musel upravit, jelikož
on ten mobil nefotí ani nějak přesvědčivě, takže bez úpravy by to nevypadalo už vůbec
dobře. Vím, že fotografie je originální taková, jaká byla pořízena, ale menší úpravy nikdy
nezaškodí.




Ta větévka má jakoby obličej, když se na ni zaměříte ☺


Jinak co bych mohl ještě říci. Předevčírem jsem psal na téma ,,Vzpomínky na domov“, já
jakožto 14-ti letý ještě moc vzpomínek nemám, tedy mám, ale nejsou tak urgentní. Mu-
sel jsem tedy pokročit do budoucnosti. Něco jsem psal z vlastní zkušenosti , něco jsem
k tomu jen připojil, samozřejmě jsem to musel upravit do takové podoby, aby to vypa-
dalo jako vzpomínky, které má už starý mládenec, takže je to jakoby jen v jiném kabátě.
Celý ten příběh je tak trochu představou mé budoucnosti, je to smutná budoucnost, ale
jelikož jsem pesimista, tak to docela na mě sedí. Posoudit to můžete sami na tomhle od-
kaze:  Vzpomínka na domov
No a nakonec, blíží se nám zase týden, takže se tady zase neukážu, možná že ano, ale
nejsem si jist, jestli něco přidám, snad. Musím říct, že mi psaní strašně chybí, ale čas je
neúprosný a tak se nedá nic dělat. Když mi zbude trocha času, tak si článek předpřiprav-
ím článek a pak ho jenom uveřejním, bude to asi jediná cesta. Ani nevím, jestli je teď v
brzké době nějaká státní svátek… oraz od školy by se mi hodil. J

Mějte se pěkně lidi a přeji klidný pracovní týden J


pátek 20. dubna 2012

Týden je pryč a Já zase zpět.

Po dlouhé týdenní pauze se zde opět objevuji. Musím říct, že týden byl stresující a dost kompli-
kovaný. Nevím ani čím bych začal. Tak tedy začnu školou, jak jinak.... Ve škole se mezilidské
vztahy pomalu uklidňují, vysvětlili se mnohé věci a padlo několik omluv, dá se říct, že opět do-
kážeme pracovat a žít jako kolektiv.
Celý týden byly samé testy... Učitelé to brali jako přípravu na Scia, která nás čekají. Vyšli nám
v hodně věcech vstříc, procvičovali s námi všechny možná učiva a předkládali nám kopie přijí-
macích testů na Gymnázia z minulých ročníků. Čekají nás Třídní schůzky, já naštěstí nejsem až
nějak moc problémový tip člověka, takže já jsem bez problémů. Ovšem mí spolužáci a dokon-
ce i spolužačky mají problém z docházkou, takže jejich rodičům přijde doporučený dopis.
Člověka nepotěší, když přijde domů doporučený dopis ze školy, který se týká problémů Va-
šeho dítěte a proto jsem rád, že já mám docházku v pořádku.

Co se týče mého osobního života, musím uznat, že se nic nezměnilo. Lidi kolem mě mají pro-
blémy s marihuanou, lidi se bortí kvůli vztahům, je to tady jedna nechutná velká noční "párty",
která nikdy nekončí. přes den se tady nic nemění, ale v noci vyrážejí pouliční gangy mladých
lidí vymetat noční kluby. Nevěřili byste, ale i 12-ti letá holka se nechává na ulici prodávat. Je
to smutné, ale je to tak, bohužel.
Osobně si nemůžu moc stěžovat na svůj život, já jsem spokojený. Zanedlouho už to budou
4 roky, co můj malý bratr zemřel, člověk na něj musí pořád myslet, ale je mu líp tam, kde je,
než aby se trápil v životě na přístrojích. Snažím se znovu nějak dokopat ke čtení, už jsem má-
lem zapomněl, že umím číst a to jsem čítával hodně, mám něco rozečteno, takže k tomu vrá-
tím. Musím se neustále učit, každý ode mě očekává, že budu pořád a pořád lepší, ale jsem
tak dobrý, jak se cítím, nejsem ani výborný, ale ani né tak špatný.
Své stránky zanedbávám, ale bohužel lepší už to nebude, času pořád méně a méně, takže
já na počítač jako celkově nemám moc času. Měl jsem poslední dobou jen trochu divné ob-
dobí.... Nemohl jsem k sobě najít žádnou zálibu ani činnost, nic mě nebavilo a nebyl jsem ani
moc komunikativní.
Mám teď volný pátek, pouze pátek, zítra už práci mám a neděle bude plná opakování mati-
ky. jelikož 3. čtvrtletí už je tady a tak budou opět samé písemnosti a písemnosti....

Mějte se krásně a pěkný zbytek dne, hlavně přeju krásný víkend ☺



pátek 13. dubna 2012

Dnes jen krátce, omlouvám se.

Dnes se Vám musím omluvit za celý tento a bohužel i příští týden. Já nemám teď moc času ani
na jeden z mých dvou blogů, takže nestíhám psát, nestíhám si číst, co píší mé spřátelené blogy.
Chtěl bych jen teď shrnout můj dosavadní život. Já opravdu rád píšu pro jiné lidi a mám rád ty
lidi, kteří si čtou mé články a komentáře jsou objektivní a k tématu, za to Vám chci opravdu a
z celého srdce poděkovat.

Znamená to pro mě opravdu hodně, když vím, že někdo má zájem o to, co si myslím a že má
zájem o mé názory.
Mám Vás rád mí spřátelení blogeři, mám Vás rád hlavně za to, že píšete ze života a né nějaké
lacino-reklamní články o celebritách. Tento týden se tady asi moc neobjevím, jelikož mám a
budu teď mít hodně práce do školy. Pokud máte zájem si přečíst, co právě píšu, můžete na
tomhle odkaze, je to na mém druhém blogu: Ze Života


úterý 10. dubna 2012

Vše se vrací do starých kolejí ☻

Musím říct, že poslední dobou jsme to tady zanedbával, tady i na mém druhém blogu. Neměl 
jsem moc náladu a ani čas tady psát. Každopádně, staly se zajímavé věci, které mě i potěšili,
ovšem i zklamaly....
Pamatujete článek, kdy jsem psal, že srovnávání přátel není příjemné? Pokud ano, určitě víte,
že moje kamarádka si začala s člověkem, který není zrovna tak ideální. Musím říct, že jsem
jí trpěl ty její řeči, jak jsou je milý a pozorný a jak je šťastná, ovšem předevčírem přišel náh-
lý zvrat.... každý jim to předpovídal, ale ona tomu nikdy nevěřila, až do přede včerejška....
Našla na Facebooku osudovou zprávu právě od něj. Znáte takové ty laciné kecy.... Ty si
zasloužíš někoho lepšího a milejšího, než jsem já, mám pocit, že to nebereme vážně, asi by
jsi se mnou nebyla  šťastná... přesně to jí napsal.
Je fakt, že mi jí bylo poměrně líto, jelikož ona ho měla opravdu ráda, ale jak jsem už psá-
val, já nejsem ústupný člověk, pokud si za něčím stojím, tak pořád. Probrečela kvůli tomu
celý den a pořád jí to nešlo do hlavy. Když mi volala, tak jsme jí řekl jediné. ,,Je to kokot,
ale já jsem ti to říkal, ty jsi neposlouchala!" Možná to bylo ode mně buranské, ale byla to
její chyba, na kterou ji všichni upozorňovali....

Musím říct, že po velikonočních svátcích jsem docela zlenivěl, co se týče vstávání do ško-
ly. O prázdninách jsem vstával v devět, teď musím stávat v šest ráno, což je hodně nároč-
né... nikomu takové vstávání nepřeju. Můj osobní život pořád stejný, nemám, co bych mo-
hl napsat.
Snad jen ještě odbočím do školy. Jsme opravdu divná škola. Víte, ve třídě máme jednu
hodně chytrou, vtipnou a krásnou holku. Je opravdu strašně milá a ostatním hodně pomá-
há. Teď se jí ovšem do života vložili deváťácí. Oni jsou jakože v pohodě, když se s nimi
člověk baví, ale skončili u mě, když právě o ní začali říkat, že je to děvka a podobné věci. 
Člověka to hrozně zamrzí a ona  z toho byla hodně smutná, celý dnešní den... brečela a s
nikým se pořádně nechtěla bavit. Nejhorší na tom bylo, že ji pak provokovali, že je to cit-
livka a že by se měla vzpamatovat. 
Je zbytečné jim na to něco říkat, jelikož oni neznají něco jako city, asi tak Vám to řeknu.
Člověk si hold v životě musí prožít všelicos aby pochopil, o čem ten život vlastně je.

Mějte se dobře a snad se zase brzy ozvu ☺



sobota 7. dubna 2012

Jsem zakomplexovaný?

Zdravím po delší době se znovu ozývám tady na mém už druhém blogu. Dal jsem zpět do pro-
vozu své stránky Smile Story , které ovšem používám jen na takové bokovky, co nechci dávat
tady.
No, vrátím se k mému nadpisu. Poslední dva dny jsem si na sobě všiml jedné věci. Teda nevím
jestli je to pravda, co si o sobě myslím, ale zdá se mi, že jsem zakomplexovaný člověk. Ať se
podívám na kohokoli ze svého okolí, hledám na něm chyby a pak sám sebe ptám, jestli je mám
na sobě taky. Trochu mě to děsí, jelikož jsem si toho u lidí nikdy nevšímal. Je to z mé strany u-
bohé hledat na někom chyby, když sám moc dobře vím, že já taky nejsem bezchybný. Nemůžu
si to ale nějak prostě vysvětlit. Včera jsem si volal s jednou dobrou kamarádkou, dlouho jsme
si spolu nepopovídali opravdu o věcech, které jsme oba potřebovali probrat. Volali jsme si ne-
uvěřitelné 3 a půl hodiny. Od jedenácti večer do půl třetí ráno. Oba jsme probírali lidi kolem 
sebe a co je nového. A právě při tom rozhovoru jsem si toho na sobě všiml, že jsem prostě za-
komplexovaný. Ale musím říct, že ona taky, alespoň jedna úleva.
Jednu věc, kterou jsme probírali snad víc jak tři čtvrtě hodiny jsme ale uznali jako naprosto dů-
vodné "probírání". Jde o to, že dvě holky, shodou okolností z mé třídy, se začali chovat divně.
Pozor, ono divně je slabé slovo. Začaly si hrát na blbé. Dělají ze sebe lidi, co nic nechápou a 
obě si myslí, že je strašně vtipné, když se smějí starému člověku, kterému prostě logicky trvá
déle než přejde přes přechod! Je to sprosté a ubohé. Ve škole se naopak smějí tomu když ně-
co nechápou. Sám jsem jim říkal až už se kurva zamyslí nad tím, co dělají a jak se chovají.... 
podívaly se na mě a řekly: ,, Asi ti dobře jebe co?"..výbuch smíchu... a pak pokračování: ,,Jak
by jsme se mohli zamyslet, když nemáme mozek, pičo!"... výbuch smíchu...
Takže takto se běžně baví se svými vrstevníky a vůbec jim nevadí, jaký na ně mají pohled nor-
mální inteligentní lidé. Je vlastně smutné, ale komu není rady, tomu není pomoci....

Přeju Vám krásný zbytek dne, doufám, že si ho užijete a že budete mít krásné svátky, jak už
jsem psal, já to neslavím ☺

Někdy se svět zdá tmavý a smutný, ovšem, když se na něj podíváme skrz naše krás-
ne vzpomínky, tak i ta nejtemnější ulička se rozzáří krásným, zlatavým světlem. M.O





čtvrtek 5. dubna 2012

Vzpomínky a přehrabování


Jo, člověk když nemá co dělat, tak dělá různé věci. Kdo mě čte pravidelně, může vědět, že jsem 
zamilovaný do jedné úchvatné dívky. Já se dnes opravdu nudil a snad i nudit budu pořád.... ne-
napadá mě, co bych mohl psát, nemám žádné téma a tak radši ani psát nebudu. Před chvílí jsem 
vyhrabal jednu básničku ze šuplíku, už jednou jsem ji zveřejnil, ale dnes se k mému životu hodí 
víc, jako bych tu svou tajnou lásku předpovídal.... Tahle básnička byla psaná taky v tom smys-, 
lu, že někoho miluju, ale potají. No a dnes se to opakuje, tentokrát je ta láska ale pravá. Možná, 
že se Vám ta básnička bude zdát ubohá nebo vtipná, ale je výstižná k tomu, co právě prožívám a
cítím.

Tíží mě mé svědomí,
ty se mi jen směješ!
Miluji tě bez tvého vědomí,
ale ty se přede mnou jen chvěješ!

Nevím co je špatně,
jestli já či ty?
Uchopil jsem tě ladně,
ale ty jsi mi uzamkla tvé rty!

Přestávám věřit na lásku
při poslední vzpomínce...
Můj život mi visel na vlásku,
když viděla jsi ve mě svého prince.

A proto ti píšu tuhle báseň,
abys mohla vzpomínat...
..jak běželi jsme spolu na Jeseň
a já chtěl tě milovat!

Dokonce ani nemá název. 
Poslední dobou až moc uvažuju, co si udělám přes léto s mými "vlasy" jestli se jim vůbec dá tak
říkat ☺ Jelikož je mám bez vyžehlení jako ovčí vlnu. V létě bude horko a budu chodit na jezera
a na bazén, takže si je budu muset ostříhat, jelikož se mi po namočení okamžitě zvlní, já nemám
nic proti kudrnatým vlasům, ale co je moc, to je moc. Jednou budu litovat svých dětí, co po mě
podědily ☺ Ale tak co no, to už je život a ten změnit nejde.

Mějte se dobře lidi a přeju všem KRÁSNÉ A ŠŤASTNÉ VELIKONOCE!



úterý 3. dubna 2012

SCIO jako příprava!

Zdravím. Dnešní článek se bude tak trochu o5 zajímat o mou budoucnost. Dneska jsem odevz-
dal přihlášku na SCIO Testy z Matematiky a Češtiny. Mám z toho strach, jelikož nevím kdy to
píšeme a netuším, co tam budou za otázky. Jedno vím bohužel až moc jasně. Budeme muset u
toho opravdu logicky přemýšlet, hlavně teda u matematiky, což mému mozku dělá lehce prob-
lém. Jsem typ člověka, který se zaměřuje na tu část práce praktickou než teoretickou a logic-
kou. Součástí byl dotazník, jak bychom asi mohli dopadnout, tedy jaké umístění a jaká katego-
rie. Samozřejmě jsem zaškrtnul odpověď "kolem středu" jelikož si opravdu nevěřím, že bych
mohl být nadprůměrný, ale naopak si věřím, že nebudu ani podprůměrný, takže se cítím na st-
řed. Na SCIO testech budou použity otázky, které byly minulý rok použity jako otázky k příj-
mutí na Gymnázium, jelikož chci jít po škole na gymnázium tak se mi tyto SCIO testy hodí, bu-
du alespoň částečně připraven na přijímací zkoušky.
No, opusťme část mé budoucnosti a přejděme na současnost, bohužel, zase starosti kolem ko-
lem školy. Celé prázdniny se budu muset učit na test ze Zeměpisu, dostal jsem termín na opravu
minulého testu, ale zároveň si budu muset napsat ještě ten, který budou psát všichni ostatní. Na
tu opravu jsem se to už tak nějak i naučil, je tam jenom šest otázek, které nejsou nějak těžké.
Ale test, který je už poslední v řadě, je tedy závěrečný za toto pololetí, ještě před ním byly dva
testy, je o něco obtížnější. Každá skupina, tedy A a B budou muset vypracovat během hodiny
70 otázek, z toho polovina bude slepá mapa. Je to děs, ale o5 mi na tom hodně záleží. Budu
muset obětovat svůj čas, ale potom to bude mít odměny v podobě známek, snad. ☺
A co se děje v mém úplně osobním životě. Všechno při starém. Láska hoří pořád stejným pla-
menem a i přes to, že mě některé komentáře u předešlého článku pobízely k tomu, abych to
dal té osobě najevo, přesto to neudělám. Možná si myslíte, že jsem jen srab a myslím jenom na
sebe, ale to není pravda. Myslím i na ni v tom smyslu, že kdybych to chtěl do budoucna v tom
vztahu skončit já, trpěla by ona víc než já a o to nestojím. Potkáváme se denně a povídáme,
smějeme se spolu, ale nic víc nebude, neřeknu jí co k ní cítím, možná že se to po čase vybarví
tak, že mi to řekne ona, v tom případě bych asi nevěděl co udělat, ale asi bych jí to už musel
říct. Nikdo o tom, že ji opravdu miluju neví, jen Vy, mí čtenáři ☺ Nikomu jinému to ani neře-
knu, moje důvěřivost v lidi, které mám kolem sebe není tak velká, aby tohle mohli vědět.

Přeju Vám krásný den a aby Vám něco pěkného přinesl ☺

Tenhle text mě naprosto vystihuje a i ta skupinka bláz-
nu, která ho zpívá. Tuhle písničku mám fakt rád, je i o 
mém životě a to se mi líbí ☺


sobota 31. března 2012

Láska Raného Věku

Nadpis se vlastně týká mě samotného. Já osobně nevěřím, že by pravá láska mohla člověka
učarovat už v nějakých 14-ti letech. Neříkám ovšem, že se nemůže zamilovat, to klidně mů-
že, může být ochromen láskou k člověku, ale skoro nikdy se nestane, aby to cítili oba. Po-
kud to ovšem cítí oba, tak si pořád myslím, že vztah nedokáže vydržet delší dobu, prostě je
to podle mě jen takový ten hrot "Amorova šípu", jen to poznání do života, jaké to asi je se
opravdu zamilovat, ale ten hlubší vztah přijde až později, až je člověk fyzicky i psychicky
připraven sdílet svůj život s jinou osobou.
Proč to vlastně píšu. Já se zamiloval. Oba se máme rádi, ale ona to necítí, to vím. A i kdyby
to cítila, já bych nechtěl ten vztah nějak rozjímat dál, jelikož bych pak nechtěl cítit tu bolest,
když o milovanou osobu přijdete kvůli rozchodu. Kvůli tomu, že život ve dvou ještě nemá
vlastně žádný význam a že ještě nejsme připraveni. Já si prostě říkám, budu ji milovat potají,
nedám jí to najevo. Musí mi stačit, že mámě oba smysl pro humor a že perfektně rozumíme,
ona je strašně charismatický a "zářící" člověk, který každou situaci bere s humorem a doká-
že Vás tak nějak příjemně nakopnout, aby jste nic nevzdávali. Ona mi vlastně dává takový
smysl, proč to nezvládat, když jí potkám venku, vždycky si sedneme na zastávku a vždycky
si máme o čem povídat. Není tam takové to trapné ticho, vládne normální konverzace. Ne-
bavíme se ani tak o těch dětinských věcech, většinou probíráme ostatní. Nemůžu říct, že po-
mlouváme, my jen prostě konstatujeme, co kdo udělal špatně a naopak.
Většina lidí mi vyčítá, že jsem tak nějak dospěl z toho dítěte, ale strašně brzy. prý si neuží-
vám žádné dětství a jsem až moc "vzdělaný" na svůj věk. já neříkám, že bych nebyl chytrý,
ale rozhodně nejsem na svůj věk moc vzdělaný. Mám jen tu výhodu, že mám dobrou pa-
mět a taky fotogenickou. Dobře se mi pamatují texty, nedělá mi to až takový problém, něk-
dy je to výhoda, někdy za trest, ale o tom zase jindy.
Ale zpátky k tématu. Pokud bych mohl poradit, tak Vám, těm co mají právě teď v sobě
pocit lásky a je jim 14 a více. Nechejte si svůj krásný pocit pro sebe, jen se s tou osobou
sbližujte a milujte ho nebo ji prostě potají. Až později to dejte to dejte té osobě najevo,
předejdete těm zamilovaným "teens" stavům, které někdy člověka a hlavně puberťáka mů-
žou hodně bolet a poznamenat. Je to ovšem jenom Váš život a já jen konstatuji a vypouš-
tím své myšlenky a pocity.
Jestli se někdy dáme dohromady? Nevím, ale já bych v to doufal, jelikož je upřímná, mi-
lá a jak už jsem psal, hlavně charismatická, což já naprosto miluju. Samozřejmě má i ona
své chyby, ale to každý, za to ji nemůžu soudit. Mějte se fajn lidi a děkuju Vám za zájem
o mé stránky, opravdu mě to pokaždé potěší, když vidím, že někoho opravdu zajímalo, co
jsem zrovna napsal ☺ Budu se snažit i nadále.


pondělí 26. března 2012

Srovnávání přátel není příjemné.

Dneska už můj pohár trpělivosti přetekl. Moje dlouhodobá kamarádka a vlastně něco, jako moje
sestra, jelikož jsme už spolu od dětství, mě dneska konečně přesvědčila, že naše vzájemné vztahy
už dávno nejsou tak přátelské a tak upřímné. Začala mě totiž popichovat a srovnávat s jejím no-
vým kamarádem. Je to spíš kluk, který ji má rád a ona jeho, ale ona neví, jestli vlastně má zájem
mít s ním něco víc než kamarádství. Já ho moc dobře znám, my dva se zrovna v lásce nemáme a
ona na něj měla taky svůj názor. Nechtěla s ním chodit ven, bála se jeho chování a neměla si s
ním o čem povídat, to ovšem bylo před dvěma týdny. Teď je s ním venku každý den, opravdu
každý den, baví se o normálních věcech, ale taky o MĚ. Netuším, co si o mě opravdu povídali,
jelikož mi pravděpodobně neřekla všechno, ale docela mě to vyhodilo z nálady.
Ona si ovšem neuvědomuje, že tu náladu mi hlavně zkazila ona svým chováním. Od té doby, co
se s ním zná a co mezi nimi  něco přeskočilo, se chová s prominutím jako kurva. Je jí 14. je to
krásná, chytrá holka. Ale teď se mění. To, co mě opravdu urazilo a docela od ní i ranilo bylo to,
že mě začala srovnávat s ním. on je 16-ti letý, vypracovaný, vysoký kluk, který je i na první
pohled sympaťák. Já jsem nižší postavy, jsem kudrnáč a pracovat na sobě pracuju, ale pořád
nejsem tak "namakaný" jak on. Začala s vlasy. Že on je má rovné i bez toho, aby se musel že-
hlit, že on je na rozdíl ode mě k ní milí a je prostě jiný. Dávala mi to po kouskách najevo.
Já se od něj ale opravdu hodně liším a jsem na to pyšný. Já nemám zapotřebí dennodenně se
zkuřovat trávou a kouřit jednu cigaretu za druhou. Prý sice už teď kvůli ní nehulí ani nekouří,
ale jeho minulost, jako člověka, který šikanoval mladší už se nezmění.
Jsem na ni nepříjemný a budu do té doby, dokud se ona bude chovat tak, jak se chová. Nemám
zapotřebí se s někým srovnávat a jestli ona ano, tak prosím. Ale já o tom nechci vědět. Možná
se to ještě zpraví, mě osobně je jedno, jestli spolu něco mají, nebo ne, ale já se nikdy nesnížím k
tomu, abych obou musel podlézat a lézt do zadku, nejsem ten tip člověka a nikdy nebudu. Zahrá-
vá si ona, né já. každý ji varoval, že nikdy nemůže vědět, co jí zrovna on udělá, ale ona neposlou-
chala. Je mi jí i docela líto, ale plést se jim do toho nemůžu, je to jejich rádoby vztah a já se mů-
žu jenom koukat a modlit se, aby jí neublížil.

Člověka to dokáže zamrzet i přes to, že část viny na tom nesu i já,  jelikož jsem ji lehce pro-
vokoval, když jsem s ní byl venku a ona pak klidně místo se mnou šla za ním. Pak mi vyprá-
věla všechno co se dělo a já jen s přetvářkou poslouchal a dělal, že mě to zajímá, jelikož jsem
jí nechtěl ublížit, vždycky jsem vyslechl její problémy a vždycky se snažil pomoct. Teď už jí
nepomůžu, a ona je do něj asi opravdu zamilovaná a s láskou nic nehne, dokud nepozná, jaky
opravdu je, byl a bude.
Možná, že se opravdu změní, potom doufám, že se ona taky změní.

neděle 25. března 2012

Krásný den na procházku

Dneska jsem si konečně vyšel ven. Udělal jsem si malou procházku do údolí, kde bydlí i můj
děda. Je to tam nádherné, pro městský tip nic moc, ale pro ty, co milují přírodu je to přímo
ráj na zemi. ☺
Přináším 3 takové charakteristické fotografie.

Tohle je jen záběr takového "ostrůvku" na jednom kopci. Přímo
pod tím kopcem bydlí můj děda a tam moje mamka prožila celé
své dětství. Mě se to tam strašně líbí, ale jen jako chatová ob-
last, bydlet bych tam asi nemohl.

Jak už jsem psával, žiju na Valašsku. Je to tady překrásné. V létě, přímo tady v tom údolí, kde
jsem fotil, se vám naskytne krásný pohled, jak se tady ještě pasou ovce, nádhera! Kdybych se
měl někde před 30-ti lety narodit, tak právě tady!!! ☺



Tady jde vidět právě ta ohrada na "spásání" travstva ovcemi ☺


No a tady už vodník, kterého dědovi vyřezali taťka se strýcem na vánoce. Myslím,
že se jim na poprvé dost povedl. Vyřezali ho ze starého pňa ( peň je vyvrácený ko-
řen tady u nás na Valašsku)  V noci mu tam krásně svítí ta malá lucernička ☺

Předpokládám, že jste si taky bezvadně užili tento nádherný a slunný den. Já teda parádně, ještě
mi tam potom přijela moje malá sestřenice, takže mi nedala na chvilku pokoj, ale tak aspoň se
ten malí ďáblík nenudil ☺


sobota 24. března 2012

Slunečný a krásný den!

Jen přidávám další fotografii pořízenou před malou chvílí. Dnešní den se náramně povedl, je
úžasně barevný a slunečný, taky dost teplý, na slunku je 23°C, což je naprosto bezvadné.
Přeji vám hezký zbytek dne.
Předpokládám, že takhle je dneska úplně po celé republice a tak bych Vám doporučoval,
jít se na chvíli vyvětrat, taky půjdu, ale ještě nevím za jak dlouho ☺, jsem lenivý člověk ☺

Krásný, barevný den, jako při konci podzimu, no, ale ono už je začátek jara ☺ 



Azurové probuzení

Dnešní ráno opět azurově čisté a teplé. Na obloze ani mráček, nic. Venku už po ránu 12°C a já
ještě pořádně nevím, co dělat. Možná, že vezmu foťák a vyrazím někam, abych Vás obohatil
mojí krajinou a taky mými amatérskými výtvory, co se fotoaparátu týče. Nejsem zdatný fotograf
ale úplně špatný taky ne. Fotím rád a to je důležité. Nevím sice co pořádně fotit, jelikož rozkvé-
tající příroda už není originální. Musím si hold něco najít. Já se spíš zabývám úpravou fotografií 
než jejich pořizováním.
Přeji vám krásný a příjemně strávený den.

Dnešní ráno. Pořízeno okolo deváté hodiny. Na kopci už není po sněhu ani památky.

pátek 23. března 2012

Basketbal by mohl být můj život ☺

Jak už jsem kdysi na svém blogu psal. Já, jakožto docela sportovně založený tip mám ze všech
sportů nejradši Basketball. Miluju ten sport a přijde mi, že člověk si při něm dokáže perfektně
ucelovat své vnímací smysly. Ono, když ho hrajete jen tak ve škole, jako jednu z těch povinný-
ch her, ze které Vás budou klasifikovat, tak si toho člověk ani nevšimne. Ale když se tomu vě-
nujete i ve svém volné čase, začnete to vnímat jako vaši druhou stránku. Je zajímavé, že i přes
to, když se s protivníkem znáte a jste přátelé, při hře začne působit rivalita. Někdy i hodně ag-
resivní. A přitom to způsobí jen blbý kulatý předmět z kůže ☺.
Jakožto každý milovník sportu, mám i já své idoly a své
sny. Nejčastější program, který mě zaujme v TV je Euro
Sport a přímý přenos NBA. Ale věřím, že tahle hra moc
Vás čtenáře nezajímá, takže jdu zase někam jinam a už
pryč od sportu.

V mém okolí se děje strašně hodně věcí. Nikdy jsem si
na sobě nevšim, že jsem manipulačná tip člověka. Nikdy
jsem nevšiml, že lidi na mě házejí své osobní problémy,
nebo že si jen díky mně zachrání svůj vlastní zadek. Až
včera jsem si toho všiml a docela mě to mrzí, že i lidé,
kterým jsem věřil se mnou vlastně dělali co chtěli a ne-
záleželo jim na mém vlastním životě. Ale co, lidi jsou
jako zvířata, chovají se tak a chovat se tak budou s
tím já a asni nikdo jiný nic nenadělá. Snad by se na obzoru našla i nová známost, Ne jen jako
kamarádka, ale i něco víc. Je hezká, chytrá a milá a ještě k tomu spolu chodíme na Basket,
takže i společné zájmy. Zároveň to není takové to andělské dítko, ale je to člověk, který mi-
luje adrenalin, což je naprosto moje krevní skupina. Je tam zatím jen taková ta platonická lás-
ka, takže nic vážného, ale co se stane do budoucna, to nikdo neví ☺

Lidi mějte se parádně a přeju hezký weekend, já se tady asi už dneska "neukážu" nebo spíš
už dnes nic nepřidám ☺

středa 21. března 2012

Málo času a k tomu stres

Poslední dobou nějak nestíhám. Mám stresy ve škole, jelikož náš super perverzní učitel na Ze-
měpis nám dává zkoušecí testy - je to test, který u žáka zjistí, jak vlastně daný předmět ovlá-
dá. no, já ho samozřejmě neovládám jelikož je tam moc věcí na jednou a já nejsem zrovna ten
super chytrý typ, co by se šprtal od rána do večera. Každopádně, do budoucího týdnu se tu
asi moc neukážu jelikož to bude moc náročné, zase nám přibudou předměty i hodiny ve škole,
takže automaticky mi to sežere aspoň další 3 hodiny z mého denního programu.
Na tomhle vysvědčení mi záleží, jelikož se bude počítat na mou budoucí školu, v mém případě
by to mohl být gympl. Uvažuji o něm, jelikož chci do budoucna pracovat hlavou a ne manuál-
ně.
Rozhodně mým zaměřením bude cizí jazyk a to Angličtina, protože chci potom studovat v ci-
zině, samozřejmě Anglie, bylo by to pro mě sice hodně náročné, ale já mám rád výzvy a tohle
by byla v mém životě dost velká a dost naplňující výzva, takže se do toho asi pustím....
Přijdu sice o část své "osobní svobody" co se volna týče, ale to už je život...