Návraty a zvraty.... člověk se v tom ztrácí!

Musím začít trochu od konce. Ti kdo mě čtou pravidelně si možná pamatují článek, jak jsem 

psal, že ta má kamarádka se s tím určitým klukem rozešla. No, ono to nebylo vlastně až tak

myšleno vážně s jejich strany. Já se to dozvěděl předevčírem a dosti mě to zaskočilo. Ona s

ním už chodí. Nechápu to, ale jsou prý spolu šťastni. Říkala, že je to nejkrásnější chvíle její-

ho života. Prý je milý, pozorný, hodny, strašně roztomilý a skvěle líbá. Pokročili daleko, a já,

i přes to, že se mi ten vztah nějak nezdá, musím uznat, že vypadají spolu dokonale. Jsou ja-

ko dvě duše, které se hledali. Dřív to respektovaný "skejťák" který neustále hulil, dneska už

prý ani nehulí a ani nekouří.... kvůli ní nosí košilky a vypadá jako slušný hoch ☺ Musím říct,

že mě překvapil pohled na něj. Přehrál jsem si, jak vypadal před jejich vztahem a jak v prů-

běhu, čili dnes, neuvěřitelné ☺

No, to by se týkalo těch dvou, další co mě tady kolem zaráží je, že moje druhá spolužačka,

o které jsem taky psal, že mě hodně zklamala... No a je to tak, zklamala začala se chovat

naprosto jinak... z člověka, který byl na úrovni, se stala -nechci to říct- "děvka". Dělá ji ze

sebe, i přes to, že okolí ví, že to tak není. Strašně mě to na ní mrzí, je chytrá, atraktivní hol-

čina, nechápu proč toho tak nechutně zneužívá. Kdejaká holka kolem jí závidí její postavu,

její tvář, její chytrost a milou povahu... No, to možná bývávalo, teď je teď, časy ale i lidi se

mění!

Včera byl nádherný den, užili jsme si ho s kamarády venku. Prošli jsme celé město a pak

jsme šli kolem Bečvy po cyklostezce směr vedlejší obec. Není nad to tak krásně strávit den.

co já bych dal za to, aby byly takové pořád. Zítra máme jít zase ven, takže už teď se těším.

Probereme všechny staré, ale i nové věci a bude fajn. V úterý státní svátek, takže žádná ško-

la, akorát mě štve, že v pondělí nám nepřiřadili ředitelské volno, takže musíme jít v pondělí

do školy, ale nebudeme se učit, což je dobré... máme jít někam opékat, což vůbec není má

parketa -a ještě k tomu s mojí třídou- takže uvažuju o tom, že řeknu mamce, aby mi napsa-

la omluvenku. Ona mi ji vždycky napíše, když potřebuju, ale já toho moc nevyužívám, spíš

vůbec, škola mi vadí, ale né zase tak, abych ji musel zanedbávat. Dneska musím ještě jít zno-

vu k dědovi, jdou tam všichni - sázejí se zemáky, v takovém horku!!! Nejhorší práce na 

světě, beru to s nadsázkou ☺

Mějte se fajn a užívejte si zbytek tropického víkendu.

Přidat komentář

Návštěva

Dnes, mimo jiné jako každou neděli, jsme navštívili dědu. Já jsem dneska ale bohužel za-
poměl foťák, takže jsem dělal jen mobilní příspěvky. Nejsou vůbec kvalitní, jelikož můj
mobil není až tak technologicky pokročilý, aby dokázal zaostřit objekt před čočkou. No,
když hold někomu paměť neslouží tak neslouží J. Fotografie jsem musel upravit, jelikož
on ten mobil nefotí ani nějak přesvědčivě, takže bez úpravy by to nevypadalo už vůbec
dobře. Vím, že fotografie je originální taková, jaká byla pořízena, ale menší úpravy nikdy
nezaškodí.

Ta větévka má jakoby obličej, když se na ni zaměříte ☺

Jinak co bych mohl ještě říci. Předevčírem jsem psal na téma ,,Vzpomínky na domov“, já
jakožto 14-ti letý ještě moc vzpomínek nemám, tedy mám, ale nejsou tak urgentní. Mu-
sel jsem tedy pokročit do budoucnosti. Něco jsem psal z vlastní zkušenosti , něco jsem
k tomu jen připojil, samozřejmě jsem to musel upravit do takové podoby, aby to vypa-
dalo jako vzpomínky, které má už starý mládenec, takže je to jakoby jen v jiném kabátě.
Celý ten příběh je tak trochu představou mé budoucnosti, je to smutná budoucnost, ale
jelikož jsem pesimista, tak to docela na mě sedí. Posoudit to můžete sami na tomhle od-
kaze:  Vzpomínka na domov
No a nakonec, blíží se nám zase týden, takže se tady zase neukážu, možná že ano, ale
nejsem si jist, jestli něco přidám, snad. Musím říct, že mi psaní strašně chybí, ale čas je
neúprosný a tak se nedá nic dělat. Když mi zbude trocha času, tak si článek předpřiprav-
ím článek a pak ho jenom uveřejním, bude to asi jediná cesta. Ani nevím, jestli je teď v
brzké době nějaká státní svátek… oraz od školy by se mi hodil. J

Mějte se pěkně lidi a přeji klidný pracovní týden J

Přidat komentář

Týden je pryč a Já zase zpět.

Po dlouhé týdenní pauze se zde opět objevuji. Musím říct, že týden byl stresující a dost kompli-
kovaný. Nevím ani čím bych začal. Tak tedy začnu školou, jak jinak.... Ve škole se mezilidské
vztahy pomalu uklidňují, vysvětlili se mnohé věci a padlo několik omluv, dá se říct, že opět do-
kážeme pracovat a žít jako kolektiv.
Celý týden byly samé testy... Učitelé to brali jako přípravu na Scia, která nás čekají. Vyšli nám
v hodně věcech vstříc, procvičovali s námi všechny možná učiva a předkládali nám kopie přijí-
macích testů na Gymnázia z minulých ročníků. Čekají nás Třídní schůzky, já naštěstí nejsem až
nějak moc problémový tip člověka, takže já jsem bez problémů. Ovšem mí spolužáci a dokon-
ce i spolužačky mají problém z docházkou, takže jejich rodičům přijde doporučený dopis.
Člověka nepotěší, když přijde domů doporučený dopis ze školy, který se týká problémů Va-
šeho dítěte a proto jsem rád, že já mám docházku v pořádku.

Co se týče mého osobního života, musím uznat, že se nic nezměnilo. Lidi kolem mě mají pro-
blémy s marihuanou, lidi se bortí kvůli vztahům, je to tady jedna nechutná velká noční "párty",
která nikdy nekončí. přes den se tady nic nemění, ale v noci vyrážejí pouliční gangy mladých
lidí vymetat noční kluby. Nevěřili byste, ale i 12-ti letá holka se nechává na ulici prodávat. Je
to smutné, ale je to tak, bohužel.
Osobně si nemůžu moc stěžovat na svůj život, já jsem spokojený. Zanedlouho už to budou
4 roky, co můj malý bratr zemřel, člověk na něj musí pořád myslet, ale je mu líp tam, kde je,
než aby se trápil v životě na přístrojích. Snažím se znovu nějak dokopat ke čtení, už jsem má-
lem zapomněl, že umím číst a to jsem čítával hodně, mám něco rozečteno, takže k tomu vrá-
tím. Musím se neustále učit, každý ode mě očekává, že budu pořád a pořád lepší, ale jsem
tak dobrý, jak se cítím, nejsem ani výborný, ale ani né tak špatný.
Své stránky zanedbávám, ale bohužel lepší už to nebude, času pořád méně a méně, takže
já na počítač jako celkově nemám moc času. Měl jsem poslední dobou jen trochu divné ob-
dobí.... Nemohl jsem k sobě najít žádnou zálibu ani činnost, nic mě nebavilo a nebyl jsem ani
moc komunikativní.
Mám teď volný pátek, pouze pátek, zítra už práci mám a neděle bude plná opakování mati-
ky. jelikož 3. čtvrtletí už je tady a tak budou opět samé písemnosti a písemnosti....

Mějte se krásně a pěkný zbytek dne, hlavně přeju krásný víkend ☺

Přidat komentář

Dnes jen krátce, omlouvám se.

Dnes se Vám musím omluvit za celý tento a bohužel i příští týden. Já nemám teď moc času ani
na jeden z mých dvou blogů, takže nestíhám psát, nestíhám si číst, co píší mé spřátelené blogy.
Chtěl bych jen teď shrnout můj dosavadní život. Já opravdu rád píšu pro jiné lidi a mám rád ty
lidi, kteří si čtou mé články a komentáře jsou objektivní a k tématu, za to Vám chci opravdu a
z celého srdce poděkovat.

Znamená to pro mě opravdu hodně, když vím, že někdo má zájem o to, co si myslím a že má
zájem o mé názory.
Mám Vás rád mí spřátelení blogeři, mám Vás rád hlavně za to, že píšete ze života a né nějaké
lacino-reklamní články o celebritách. Tento týden se tady asi moc neobjevím, jelikož mám a
budu teď mít hodně práce do školy. Pokud máte zájem si přečíst, co právě píšu, můžete na
tomhle odkaze, je to na mém druhém blogu: Ze Života

Vše se vrací do starých kolejí ☻

Musím říct, že poslední dobou jsme to tady zanedbával, tady i na mém druhém blogu. Neměl 

jsem moc náladu a ani čas tady psát. Každopádně, staly se zajímavé věci, které mě i potěšili,

ovšem i zklamaly....

Pamatujete článek, kdy jsem psal, že srovnávání přátel není příjemné? Pokud ano, určitě víte,

že moje kamarádka si začala s člověkem, který není zrovna tak ideální. Musím říct, že jsem

jí trpěl ty její řeči, jak jsou je milý a pozorný a jak je šťastná, ovšem předevčírem přišel náh-

lý zvrat.... každý jim to předpovídal, ale ona tomu nikdy nevěřila, až do přede včerejška....

Našla na Facebooku osudovou zprávu právě od něj. Znáte takové ty laciné kecy.... Ty si

zasloužíš někoho lepšího a milejšího, než jsem já, mám pocit, že to nebereme vážně, asi by

jsi se mnou nebyla  šťastná... přesně to jí napsal.
Je fakt, že mi jí bylo poměrně líto, jelikož ona ho měla opravdu ráda, ale jak jsem už psá-

val, já nejsem ústupný člověk, pokud si za něčím stojím, tak pořád. Probrečela kvůli tomu

celý den a pořád jí to nešlo do hlavy. Když mi volala, tak jsme jí řekl jediné. ,,Je to kokot,

ale já jsem ti to říkal, ty jsi neposlouchala!" Možná to bylo ode mně buranské, ale byla to

její chyba, na kterou ji všichni upozorňovali....

Musím říct, že po velikonočních svátcích jsem docela zlenivěl, co se týče vstávání do ško-

ly. O prázdninách jsem vstával v devět, teď musím stávat v šest ráno, což je hodně nároč-

né... nikomu takové vstávání nepřeju. Můj osobní život pořád stejný, nemám, co bych mo-

hl napsat.
Snad jen ještě odbočím do školy. Jsme opravdu divná škola. Víte, ve třídě máme jednu

hodně chytrou, vtipnou a krásnou holku. Je opravdu strašně milá a ostatním hodně pomá-

há. Teď se jí ovšem do života vložili deváťácí. Oni jsou jakože v pohodě, když se s nimi

člověk baví, ale skončili u mě, když právě o ní začali říkat, že je to děvka a podobné věci. 

Člověka to hrozně zamrzí a ona  z toho byla hodně smutná, celý dnešní den... brečela a s

nikým se pořádně nechtěla bavit. Nejhorší na tom bylo, že ji pak provokovali, že je to cit-

livka a že by se měla vzpamatovat. 

Je zbytečné jim na to něco říkat, jelikož oni neznají něco jako city, asi tak Vám to řeknu.

Člověk si hold v životě musí prožít všelicos aby pochopil, o čem ten život vlastně je.

Mějte se dobře a snad se zase brzy ozvu ☺

Jsem zakomplexovaný?

Zdravím po delší době se znovu ozývám tady na mém už druhém blogu. Dal jsem zpět do pro-

vozu své stránky Smile Story , které ovšem používám jen na takové bokovky, co nechci dávat

tady.

No, vrátím se k mému nadpisu. Poslední dva dny jsem si na sobě všiml jedné věci. Teda nevím

jestli je to pravda, co si o sobě myslím, ale zdá se mi, že jsem zakomplexovaný člověk. Ať se

podívám na kohokoli ze svého okolí, hledám na něm chyby a pak sám sebe ptám, jestli je mám

na sobě taky. Trochu mě to děsí, jelikož jsem si toho u lidí nikdy nevšímal. Je to z mé strany u-

bohé hledat na někom chyby, když sám moc dobře vím, že já taky nejsem bezchybný. Nemůžu

si to ale nějak prostě vysvětlit. Včera jsem si volal s jednou dobrou kamarádkou, dlouho jsme

si spolu nepopovídali opravdu o věcech, které jsme oba potřebovali probrat. Volali jsme si ne-

uvěřitelné 3 a půl hodiny. Od jedenácti večer do půl třetí ráno. Oba jsme probírali lidi kolem 

sebe a co je nového. A právě při tom rozhovoru jsem si toho na sobě všiml, že jsem prostě za-

komplexovaný. Ale musím říct, že ona taky, alespoň jedna úleva.

Jednu věc, kterou jsme probírali snad víc jak tři čtvrtě hodiny jsme ale uznali jako naprosto dů-

vodné "probírání". Jde o to, že dvě holky, shodou okolností z mé třídy, se začali chovat divně.

Pozor, ono divně je slabé slovo. Začaly si hrát na blbé. Dělají ze sebe lidi, co nic nechápou a 

obě si myslí, že je strašně vtipné, když se smějí starému člověku, kterému prostě logicky trvá

déle než přejde přes přechod! Je to sprosté a ubohé. Ve škole se naopak smějí tomu když ně-

co nechápou. Sám jsem jim říkal až už se kurva zamyslí nad tím, co dělají a jak se chovají.... 

podívaly se na mě a řekly: ,, Asi ti dobře jebe co?"..výbuch smíchu... a pak pokračování: ,,Jak

by jsme se mohli zamyslet, když nemáme mozek, pičo!"... výbuch smíchu...

Takže takto se běžně baví se svými vrstevníky a vůbec jim nevadí, jaký na ně mají pohled nor-

mální inteligentní lidé. Je vlastně smutné, ale komu není rady, tomu není pomoci....

Přeju Vám krásný zbytek dne, doufám, že si ho užijete a že budete mít krásné svátky, jak už

jsem psal, já to neslavím ☺

Někdy se svět zdá tmavý a smutný, ovšem, když se na něj podíváme skrz naše krás-
ne vzpomínky, tak i ta nejtemnější ulička se rozzáří krásným, zlatavým světlem. M.O

Vzpomínky a přehrabování

Jo, člověk když nemá co dělat, tak dělá různé věci. Kdo mě čte pravidelně, může vědět, že jsem 

zamilovaný do jedné úchvatné dívky. Já se dnes opravdu nudil a snad i nudit budu pořád.... ne-

napadá mě, co bych mohl psát, nemám žádné téma a tak radši ani psát nebudu. Před chvílí jsem 

vyhrabal jednu básničku ze šuplíku, už jednou jsem ji zveřejnil, ale dnes se k mému životu hodí 

víc, jako bych tu svou tajnou lásku předpovídal.... Tahle básnička byla psaná taky v tom smys-, 

lu, že někoho miluju, ale potají. No a dnes se to opakuje, tentokrát je ta láska ale pravá. Možná, 

že se Vám ta básnička bude zdát ubohá nebo vtipná, ale je výstižná k tomu, co právě prožívám a
cítím.

Tíží mě mé svědomí,

ty se mi jen směješ!

Miluji tě bez tvého vědomí,

ale ty se přede mnou jen chvěješ!

Nevím co je špatně,

jestli já či ty?

Uchopil jsem tě ladně,

ale ty jsi mi uzamkla tvé rty!

Přestávám věřit na lásku

při poslední vzpomínce...

Můj život mi visel na vlásku,

když viděla jsi ve mě svého prince.

A proto ti píšu tuhle báseň,

abys mohla vzpomínat...

..jak běželi jsme spolu na Jeseň

a já chtěl tě milovat!

Dokonce ani nemá název. 

Poslední dobou až moc uvažuju, co si udělám přes léto s mými "vlasy" jestli se jim vůbec dá tak

říkat ☺ Jelikož je mám bez vyžehlení jako ovčí vlnu. V létě bude horko a budu chodit na jezera

a na bazén, takže si je budu muset ostříhat, jelikož se mi po namočení okamžitě zvlní, já nemám

nic proti kudrnatým vlasům, ale co je moc, to je moc. Jednou budu litovat svých dětí, co po mě

podědily ☺ Ale tak co no, to už je život a ten změnit nejde.

Mějte se dobře lidi a přeju všem KRÁSNÉ A ŠŤASTNÉ VELIKONOCE!

SCIO jako příprava!

Zdravím. Dnešní článek se bude tak trochu o5 zajímat o mou budoucnost. Dneska jsem odevz-
dal přihlášku na SCIO Testy z Matematiky a Češtiny. Mám z toho strach, jelikož nevím kdy to
píšeme a netuším, co tam budou za otázky. Jedno vím bohužel až moc jasně. Budeme muset u
toho opravdu logicky přemýšlet, hlavně teda u matematiky, což mému mozku dělá lehce prob-
lém. Jsem typ člověka, který se zaměřuje na tu část práce praktickou než teoretickou a logic-
kou. Součástí byl dotazník, jak bychom asi mohli dopadnout, tedy jaké umístění a jaká katego-
rie. Samozřejmě jsem zaškrtnul odpověď "kolem středu" jelikož si opravdu nevěřím, že bych
mohl být nadprůměrný, ale naopak si věřím, že nebudu ani podprůměrný, takže se cítím na st-
řed. Na SCIO testech budou použity otázky, které byly minulý rok použity jako otázky k příj-
mutí na Gymnázium, jelikož chci jít po škole na gymnázium tak se mi tyto SCIO testy hodí, bu-
du alespoň částečně připraven na přijímací zkoušky.
No, opusťme část mé budoucnosti a přejděme na současnost, bohužel, zase starosti kolem ko-
lem školy. Celé prázdniny se budu muset učit na test ze Zeměpisu, dostal jsem termín na opravu
minulého testu, ale zároveň si budu muset napsat ještě ten, který budou psát všichni ostatní. Na
tu opravu jsem se to už tak nějak i naučil, je tam jenom šest otázek, které nejsou nějak těžké.
Ale test, který je už poslední v řadě, je tedy závěrečný za toto pololetí, ještě před ním byly dva
testy, je o něco obtížnější. Každá skupina, tedy A a B budou muset vypracovat během hodiny
70 otázek, z toho polovina bude slepá mapa. Je to děs, ale o5 mi na tom hodně záleží. Budu
muset obětovat svůj čas, ale potom to bude mít odměny v podobě známek, snad. ☺
A co se děje v mém úplně osobním životě. Všechno při starém. Láska hoří pořád stejným pla-
menem a i přes to, že mě některé komentáře u předešlého článku pobízely k tomu, abych to
dal té osobě najevo, přesto to neudělám. Možná si myslíte, že jsem jen srab a myslím jenom na
sebe, ale to není pravda. Myslím i na ni v tom smyslu, že kdybych to chtěl do budoucna v tom
vztahu skončit já, trpěla by ona víc než já a o to nestojím. Potkáváme se denně a povídáme,
smějeme se spolu, ale nic víc nebude, neřeknu jí co k ní cítím, možná že se to po čase vybarví
tak, že mi to řekne ona, v tom případě bych asi nevěděl co udělat, ale asi bych jí to už musel
říct. Nikdo o tom, že ji opravdu miluju neví, jen Vy, mí čtenáři ☺ Nikomu jinému to ani neře-
knu, moje důvěřivost v lidi, které mám kolem sebe není tak velká, aby tohle mohli vědět.

Přeju Vám krásný den a aby Vám něco pěkného přinesl ☺

Tenhle text mě naprosto vystihuje a i ta skupinka bláz-

nu, která ho zpívá. Tuhle písničku mám fakt rád, je i o 

mém životě a to se mi líbí ☺