Nová tvář SmileStory

Chci jen říct, že tohle je blog bývalého Smile. Byl jsem dříve na adrese smilestory.blog.cz, ale už je konec, pokračuji tady a jsem
sám sebou :)

pátek 20. dubna 2012

Týden je pryč a Já zase zpět.

Po dlouhé týdenní pauze se zde opět objevuji. Musím říct, že týden byl stresující a dost kompli-
kovaný. Nevím ani čím bych začal. Tak tedy začnu školou, jak jinak.... Ve škole se mezilidské
vztahy pomalu uklidňují, vysvětlili se mnohé věci a padlo několik omluv, dá se říct, že opět do-
kážeme pracovat a žít jako kolektiv.
Celý týden byly samé testy... Učitelé to brali jako přípravu na Scia, která nás čekají. Vyšli nám
v hodně věcech vstříc, procvičovali s námi všechny možná učiva a předkládali nám kopie přijí-
macích testů na Gymnázia z minulých ročníků. Čekají nás Třídní schůzky, já naštěstí nejsem až
nějak moc problémový tip člověka, takže já jsem bez problémů. Ovšem mí spolužáci a dokon-
ce i spolužačky mají problém z docházkou, takže jejich rodičům přijde doporučený dopis.
Člověka nepotěší, když přijde domů doporučený dopis ze školy, který se týká problémů Va-
šeho dítěte a proto jsem rád, že já mám docházku v pořádku.

Co se týče mého osobního života, musím uznat, že se nic nezměnilo. Lidi kolem mě mají pro-
blémy s marihuanou, lidi se bortí kvůli vztahům, je to tady jedna nechutná velká noční "párty",
která nikdy nekončí. přes den se tady nic nemění, ale v noci vyrážejí pouliční gangy mladých
lidí vymetat noční kluby. Nevěřili byste, ale i 12-ti letá holka se nechává na ulici prodávat. Je
to smutné, ale je to tak, bohužel.
Osobně si nemůžu moc stěžovat na svůj život, já jsem spokojený. Zanedlouho už to budou
4 roky, co můj malý bratr zemřel, člověk na něj musí pořád myslet, ale je mu líp tam, kde je,
než aby se trápil v životě na přístrojích. Snažím se znovu nějak dokopat ke čtení, už jsem má-
lem zapomněl, že umím číst a to jsem čítával hodně, mám něco rozečteno, takže k tomu vrá-
tím. Musím se neustále učit, každý ode mě očekává, že budu pořád a pořád lepší, ale jsem
tak dobrý, jak se cítím, nejsem ani výborný, ale ani né tak špatný.
Své stránky zanedbávám, ale bohužel lepší už to nebude, času pořád méně a méně, takže
já na počítač jako celkově nemám moc času. Měl jsem poslední dobou jen trochu divné ob-
dobí.... Nemohl jsem k sobě najít žádnou zálibu ani činnost, nic mě nebavilo a nebyl jsem ani
moc komunikativní.
Mám teď volný pátek, pouze pátek, zítra už práci mám a neděle bude plná opakování mati-
ky. jelikož 3. čtvrtletí už je tady a tak budou opět samé písemnosti a písemnosti....

Mějte se krásně a pěkný zbytek dne, hlavně přeju krásný víkend ☺



8 komentářů:

  1. Sice mi na blogu chybíš, ale určitě je lepší věnovat se učení, škole, četbě.To ti jako rodič podobně "starých" dětí schvaluji. Mé děti čtení moc nebaví, což mě mrzí. Bráška se má určitě líp, i když je to pro všechny strašně těžké. Vzpomínej na něj s láskou, i on se na TEBE z nebe dívá. Jsi moc fajn. Díky za přání k svátku.

    OdpovědětVymazat
  2. Také věřím že bráškovy je lépe. Škola byla těžká asi všude.. :) Samé testy. A to SCIO jsme zkoušely i my ve škole na počítačích. Bylo to pro pátou třídu,tedy,ale ty otázky někdy byli vážně na palici. :)

    OdpovědětVymazat
  3. V červnu to bude 11 let, co umřela má velká ségra. A rok od roku mi chybí víc a víc. Chápu, jak se cítíš. Určitě se ke čtení dokopej, je to výborná relaxace! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. U nás je to teď taky samý testy, štve mě to, ale co se dá dělat. Já teď taky začala číst, hlavně na rotopedu nebo večer a fakt to pomáhá po té duševní stránce...:) Tvůj článek o bráškovy mě dostal a tys mi ho tímhle připomněl. Myslím, že je mu dobře, zvlášť když na něj vzpomínáš, ale netrápíš se (teda, jestli se netrápíš).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se netrápím, vzpomínky na NĚJ jsou jen krásné a on je tu s námi pořád :)

      Vymazat
  5. no fotky sou přístupný jenom pro přátele... já na to zapoměla.. :/
    jo třídní schůzky už jsme měli a díky přímačkám máme v pondělí volno, takže to se mě taky netýká.. a úpřímě sem ráda..

    OdpovědětVymazat
  6. Ty jo začínám nabývat dojmu, že místo, kde žiješ je Sin city (epochální série komixů a ještě lepší film, kdybys nevěděl).
    To s knížkama znám, měla sem období, kdy sem zapomněla na to jaké to je zašít se s knížkou před světem do nějakého koutu a ponořit se do knížky. Je to nejlepší únik z reality a nejlepší recept jak na nic nemyslet aspoň na chvíli...

    OdpovědětVymazat
  7. No,moje okolí je v mnoha ohledech hrozný, ael to, co tady popisuješ, se mi zdá vážně moc :PPP Z toho, co říkáš, se zdá, že v tvým okolí nežijou děti, ale štětky o.O To je teda fakt smutný...

    A se čtením teď řeším podobný problém. Ne že by mě to nebavilo, jen se mi do toho prostě nějak nechce. A to budu brzy na střední a tudíž přijde povinná četba :/ Mám se na co těšit.

    OdpovědětVymazat

Můžete komentovat jak chcete, jen prosím omezte vulgárnost. Děkuji, Martin.